Panenský olivový olej– je méně kvalitní variantou první kategorie. Získává se z oliv také pouze mechanickým vytláčením a lisováním, bez použití jiných technologií nebo chemických přísad. Tento olivový olej, především kvůli nižší ceně, nachází stále větší oblibu v teplé kuchyni.

Obsah volných mastných kyselin se pohybuje od 1 do 2 %.

RAFINOVANÉ OLIVOVÉ OLEJE

Kromě těch panenských existují na trhu ještě olivové oleje horší kvality. Když se totiž olivy lisují za nízké teploty, zbyde ve vylisované hmotě ještě relativně hodně oleje, proto se tyto zbytky zahřejí a vylisují ještě jednou. Vznikne tak olej horší jakosti, který se musí vždy rafinovat, protože jinak by byl nepoživatelný.

Rafinovaný olivový olej – na etiketách se označuje jen jako olivový, nikoliv však panenský olivový). Získává se lisováním již několikrát vylisovaných oliv a zbytků při vysokých tlacích za působení tepla, poté olej ještě prochází chemickou úpravou – rafinací.

Proto svými kvalitami nijak výrazně nepřevyšuje jiné jedlé oleje.

Často se jedná o směs panenského olivového oleje (25 %) a rafinovaného oleje.

Matolinový olivový olej (olej z pokrutin) – vyrábí se z posledního lisování olivových zbytků, slupek a pecek. Je to zbytkový olej té nejhorší kvality, který je bez chemické úpravy nemožné konzumovat. V České republice si tento olej můžete běžně zakoupit za velice příznivé ceny téměř ve všech supermarketech a od kvalitního olivového oleje ho poznáte tak, že na etiketě stojí slovo POMACE, SANSA nebo Z POKRUTIN. V Řecku se tento olej označuje termínem "industry oil" a používá se v průmyslu nebo při výrobě kosmetiky.

Konzumací tohoto druhu oleje neposloužíme ani svým chuťovým buňkám, ani svému zdraví!