Krétská strava je bohatá na zeleninu, ovoce a luštěniny, doplněné menším množstvím červeného masa a mléčných výrobků. Jediným používaným tukem při úpravě pokrmů je olivový olej. Tato Krétská tradiční strava byla přijata jako zdravý způsob života - recept na dlouhověkost.
Na základě nízké míry úmrtnosti a kardiovaskulárních onemocnění krétských obyvatel v šedesátých letech 20.století americký vědec Ancel Keys a jeho spolupracovníci zahájili studii, jejímž cílem bylo proniknout do stravovacích návyků jednotlivých zemí. Účastnilo se jí sedm zemí (Řecko, Itálie, Jugoslávie, Nizozemsko, Finsko, USA a Japonsko).
Tato studie se proslavila pod názvem Studie sedmi zemí a jejím hlavním cílem bylo prozkoumat vztah a vliv stravy na kardiovaskulární onemocnění. Vztah, který byl do té doby jen velice málo prozkoumaný a nijak nepotvrzený. Srovnáním vzorků populace sedmi zemí bylo zjištěno, že na Krétě vzorky populace byly doslova „obrazem zdraví“ a představovaly nejmenší procento úmrtnosti na ischemické choroby srdeční choroby a rakovinu, ve srovnání s populačními vzorky ostatních zemí.
Vědci došli k závěru, že příčinou tohoto jevu je poklidný život Kréťanů a jejich zdravá tradiční strava, jejichž hlavní součástí, a zároveň jediným zdrojem tuků, je extra panenský olivový olej.
„Ancel a Margaret Keysovi napsali první publikaci o středozemní stravě pod názvem „Středozemní cesta, jak dobře jíst a žít“ (How to Eat Well and Stay Well: the Mediterranean way) a vydali ji v roce 1975 v New Yorku. Tato kniha je výsledkem studie o výskytu srdečně-cévních chorob v sedmi zemích, běžně nazývaná Seven-Countries Study,uskutečněná v 50.letech, jejímž iniciátorem, organizátorem a hlavním badatelem studie byl sám Ancel Keys: „Můj zájem o výživu jako o zdravotní problém lidstva má počátky kolem roku 1950 v italské Neapoli, kde jsme pozorovali velmi nízkou incidenci srdečně-koronárních chorob asociovanou s - jak jsme později nazvali‚ zdravou středozemní stravou‘. Strava je to převážně vegetariánská a liší se od americké a severoevropské tím, že je mnohem chudší na maso a mléčné výrobky a ovoce se konzumuje jako dezert. Tato pozorování nás vedla k dalším výzkumům, ve kterých jsme dokázali že nasycené tuky jsou velikou hrozbou pro lidské zdraví“ “2.
„Ze států Středozemí se studie zúčastnilo také Řecko, Itálie a státy bývalé Jugoslávie. Zajímavé výsledky prokázaly, že tuky hradily 25-37 energetických procent, z čehož saturované tuky představovaly v Řecku 7 %, v Itálii 8 % a Jugoslávii 11 %. Poměr mezi polynenasycenými mastnými kyselinami (PMK) a nasycenými mastnými kyselina (NMK) kolísal mezi 0,39 a 0,45. Z těchto skutečností vyplývá, že středozemní strava je nízkotuková a chudá na saturované tuky.1
20 let sledování ukázalo, že Kréťané vykazují zdaleka nejnižší výskyt úmrtnosti ze všech zkoumaných zemí. Naopak nejvyšší ůmrtnost vykazuje střední Evropa a Amerika.
Hejda, S.: Středozemní strava – jedna z cest ke zdraví?, Výživa a potraviny, 2000, roč. 56, č. 8, s.102-104.
Piskáčková, Z.: Středozemní strava. Bakalářská práce, Brno, 2005, str. 9
